BÖSENDORFER

25. července 1828, dostal Ignác Bösendorfer povolení pro pobyt a založení své společnosti ve Vídni. Společnost byla založena pod živnostenským číslem 225669. Tímto dnem se otevřela rozsáhlá historie firmy úzce spojená s rozvojem Vídně 19. – 20. století. Společnost vstoupila do podnikání s kapitálem 500 zlatých. Bösendorfer zaměstnával 383 zaměstnanců. V císařské Vídni stoupala poptávka po klávesových nástrojích, což byl hlavní důvod navýšení výroby nástrojů. V roce 1835 se vyrábělo cca 200 klavírů a výroba vzrůstala. První modely nástrojů jsou dochovány dodnes. Nejstarší nástroj je označen opusovým číslem N.o. 4. Tento nástroj je k vidění v museu Kumsthistorischen Museum Wien. V roce 1839 mladá fabrika získala zlatou medaili na průmyslové výstavě ve Vídni. Ignác Bösendorfer dostal od císaře Ferdinanda prvního jedineční dekret, který doposud nezískal žádný výrobce nástrojů. Tento dekret podporoval podnikání na císařském dvoře. Společnost mohla navýšit svou produkci nástrojů a vývoz nástrojů jako je například: Německo, Itálie, Rusko, Brazílie a Egypta. Do konce roku 1850 se vyrobilo až 3000 nástrojů. Další významným datem byl pro společnost rok 1842. V tomto období začaly být nástroje Bösendorfer více používané při koncertech a různých společenských akcích. Netrvalo dlouho a firma získala další zlatou medaili na průmyslové výstavě. Tato medaile opět pomohla k rozvoji podniku a přinesla spoustu nových příležitostí v zahraničím obchodě. Neustálý rozvoj společnosti donutil Ignáce postavit novou továrnu, která odpovídala požadavkům současných moderních průmyslových aspektů. V roce 1858 byl obnoven dekret Josefem Franzem, který nadále učinil společnost Bösendorfer nejlepší klavírnickou firmou na císařském dvoře s přednostní prioritou vývozu nástrojů do ciziny. Následující rok byl poznamenán tragickou událostí, kterou bylo úmrtí Ignace Bösendorfra. Ignác zanechal společnosti obrovské bohatství, které skýtalo přibližně 145 000 Guldenů. Další následovník společnosti byl Ludwig Bösendorfer (1835 – 1919). Rozvoj továrny se nadále šířil dál a dál. Nástroje se nově začaly vyvážet do Hongkongu, Japonska a Švédska. Podnik i doma investovat a v roce 1869 věnoval čtrnáct nových křídel spolku Přátel hudby, který umístil tyto nástroje ve zlatém sále Karlsplatze ve Vídni. Na úplném začátku 70. let 19. století je Ludwig nucen svojí firmu rozšířit o prostory v bývalém Lichtenststeinském paláci. V roce 1872 dostává Bösendorfer povolení pro výstavbu velkého koncertního sálu, který se nacházel v prostorách bývalých stájích paláce. V roce 1883 byl vyroben jubilejní desetitisící nástroj značky Bösendorfer. Firma získala spoustu zajímavých klientů, jako například císařovnu Elisabeth, kněžnu Pavlínu Metternich, ruského cara Mikuláše II. a spoustu dalších. Velkou událostí bylo vylepšení křídel a jejich mechanik, které dostalo patent a od této doby, se používá známý termín Vídeňská mechanika. O vylepšení se postaral ředitel továrny na křídla Franz Berger a jeho pomocník Carl Georg. V roce 1900 přijal Bösendorfer návrh známého skladatele Ferruccia Busoniho a postavili křídlo s osmy oktávovou klaviaturou a délkou 2,90 metrů. Tento nástroj byl nazýván Imperial. Nástroj otevřel veliké možnosti skladatelům jako např. Busoni, Dohnanyi, Bartok. Tímto se stává Ludwig a jeho firma nejvýznamnější firmou na trhu. V roce 1919 přesněji 9. května umírá Ludwig Bösendorfer. Toto období bylo pro společnost velmi složité. První světová válka v kombinaci s úmrtím Ludwika poznamenalo výrobu a chod společnosti. Do čela společnosti se dostal rod Hutterstrasser, který opět firmu pozvedl. Společnost se nezalekla ani velké hospodářské krize po rozpadu monarchie a začala otevírat nové pobočky. Významná pobočka byla otevřena v Londýně (Wignore Piano). V roce 1927 vyhrává Bösendorfer velkou cenu se svým křídlem. O rok později se konaly oslavy 100 let od založení firmy. V roce 1931 se společnost proměnila na veřejnou obchodní společnost, která umožnila vstup dalším spolumajitelům. Těmi se postupně stali synové Carla Hutterstrassera: Alexander a Wolfgang Hutterstrasser, kteří jsou na rozdíl od svého otce klavírníky, kteří se učí a zdokonalují své řemeslo jak v otcově společnosti, tak v zahraničí. Mají také důležité funkce a aktivity ve vídeňském hudebním životě a zároveň přebírají tradici zděděnou od Ignace a Ludwig Bösendorfera. V roce 1936 získala vídeňská klavírní společnost další mezinárodní úspěch: Bösendorfer vyhrál soutěž BBC v Londýně, která hodnotí kvalitu zvuku klavírů pro rádio a studio. Proti třiceti pěti soutěžícím dostal Bösendorfer první místo v kategorii koncertní velké a menší křídlo. V roce 1942 umírá Carl a firmu převzali jeho synové Alexandr a Wolfgang kteří, se se svým podnikem dostali do nejsložitější situace, kterou kdy společnost zažila. Během druhé světové války byly zničeny budovy společnosti a výroba byla omezena na pouhých 31 nástrojů. Po těžkých dobách firma oslavuje v roce 1953 veliké výročí od založení. Při těchto významných 125 narozeninách ve všech sálech zní nástroje Bösendorfer. Vzhledem k tomu, že Alexander a Wolfgang Hutterstrasser nemohou najít vhodného nástupce ve svých rodinách, opět hledají kupce klavírní továrny. V roce 1966 proto prodávají společnost americkému podniku v dřevozpracujícím průmyslu Kimball International Inc. Kimball původně založený německou rodinou Habigů v roce 1959 v Jasperu v Indii, která je v době pořízení Bösendorferu největším americkým producentem klavírů. Změna vlastnictví přináší především finanční budoucnost společnosti Bösendorfer a přeměňuje společnost na akciovou společnost. Při otevření amerického trhu v roce 1967 prodal Bösendorfer  135 křídel a v sedmdesátých letech to bylo již 354 křídel ročně. V roce 1973 byla ve Wiener Neustadtu otevřena nová výrobní hala. V roce 1982 firma produkovala až 30 000 kusů koncertních křídel Grand Uprights Pianinos. V roce 1983 byl otevřen nový komorní koncertní sál se 150 místy ve fabrice Graf Starhemberggasse. V roce 1986 představuje Bösendorfer samohrající křídlo model 290SE. Tento nástroj byl představen při Salzburském festivalu v tomtéž roce. Na začátku 90. let 20. století je firma převedena na společnost s ručením omezeným. V roce 2001 společnost kupuje Bank BAWAG-PSK-Gruppe a Bösendorfer má po dlouhé době opět Rakouského vlastníka. V lednu 2008 koupila klavírní továrnu japonská skupina Yamaha. Společnost bude pokračovat jako nezávislá rakouská společnost. Úspěšné pokračování všech obchodních oblastí s majitelem, který má zkušenosti s hudebním průmyslem. Distribuční tým úzce spolupracuje s firmou Yamaha, ale všechny nástroje společnosti Bösendorfer, jsou i nadále vyráběny ve Wiener Neustadtu a vývoj výroby byl zachován dle tradic Bösendorferu. V současné době se vyrábí přibližně 300 kusů nástrojů ročně.